I like only ordinary things?

Mám pocit, že jsem hodně zvláštní člověk, moje osobnost je tak nějak neobyčejná, ale každý je jedinečný, ne? Každopádně jsem poslední dobou hodně přemýšlela nad tím, že se mi líbí ty nejméně originální věci. Ať už je to hudba, filmy, seriály, postavy... cokoliv. Chci žít v Americe, nejlépe v New Yorku, což je to nejméně originální město na planetě, miluju angličtinu. Chci se zamilovat, chci být herečka/scénáristka/spisovatelka/vizážistka/režisérka/zpěvačka - jak moc je to originální? Vůbec.
Vlastně ani nevím, jestli je to špatně nebo ne. Ale tak, co je na tom špatného? Aspoň se mi líbí věci, které jsou všude a nelezou mi na nervy, to by bylo hodně blbý.
Nenapadá mě vůbec nic, co by jen tak někdo rád neměl. Třeba nějaké mé kamarádky chtějí žít v Norsku, Dánsku nebo tak. Já bych radši brala Londýn nebo New York. Hold to tak prostě mám.
Ani nevím, z jakého důvodu jsem se rozhodla napsat článek, asi proto, že jsem se včera koukala na Hvězdy nám nepřály, hrozně moc se mi to líbilo a říkala jsem si, že je to hodně neoriginální film, který má rádo hoooodně lidí.