Nějak jsem v povídce psala něco o tom, že není ta postava skoro v ničem dobrá nebo tak. A to mě donutilo přemýšlet o tom, v čem jsem dobrá já. Jasně, přemýšlela jsem o tom už tak miliardkrát, ale za poslední dobu nějak moc ne. A upřímně,... většinou na nic moc nepříjdu.
Mám pocit, že jsem tak nějak ve všem průměrná, v něčem trošku podprůměr a v něčem trošku nadprůměr. Ale v čem jsem vážně fakt dobrá? Nemám tušení. Kdykoliv mi příjde, že mi něco fakt jde, narazím na člověka, kterýmu to jde mnohem lépe a dojdu k závěru, že v tom stojím za nic. Jako třeba psaní. Mám tři kamarádky, které taky píšou a všechny mnohem lépe než já. Jasně, asi si nikdy nebudu myslet, že jsem stejně dobrá nebo dokonce i lepší než ony, ale nedá se to srovnávat. Protože všechny máme úplně jiný styl, každá z nás v psaní vyniká v jiném směru.
Vždycky bude někdo lepší než vy. Ale jestli vás něco strašně baví, nepřestaňte to dělat jen proto, že vám to nejde. Když budete trénovat, postupně se zlepšíte. Možná to bude nějakou dobu trvat, ale vyplatí se to. Člověk se nenaučí chodit hned po narození, ne? Nějakou dobu se o to snaží a po malých kousíčkách se zlepšuje. A pokud máte pocit, že k žádnému pokroku nedošlo, podívejte se zpátky na to, jak vám to šlo předtím a uvidíte rozdíl.
nejvíc se mi líbí ten závěr :) máš pravdu, nesmíme se nechat odradit tím, že je někdo lepší než my - skoro vždy se najde někdo, kdo bude lepší než my...Ale snahou a tak se mu můžeme časem vyrovnat :)) pěkný článek :) jen mi to písmo přijde hůř čitelné :/
OdpovědětVymazat